Přehled dějin Mezopotámie III
Všechny chronologické údaje v následujícím přehledu se vztahují k době před naším letopočtem, stejně jako je tomu v předešlém textu. Data předcházející 15. století mohou podléhat změnám úměrně k jejich stáří.
Pravěk
6. tisíciletí
Mezi řekami Eufrat a Tigris se začíná vynořovat nánosové území směrem od severu až k deltě obou řek v Perském zálivu. Zde se usazují neznámé etnické skupiny, které přišli zřejmě ze severních a východních podhůří. Pravděpodobně se již mezi nimi vyskytovali i semitské kmeny, kteří sem doputovali ze severu velké Syrsko-palestinské pouště.
4. tisíciletí
Pravděpodobně od jihovýchodu přišli Sumerové, kteří se postupně vmísili mezi tehdejší obyvatelstvo směrem k severu od Perského zálivu. Po této události již lze mluvit o mezopotamské civilizaci, která rychle přešlak městskému uspořádání, k nimž se přiskupily původní, zřejmě samosprávné vesnice.
Doba historická
Raně dynastické období
3200 „Vynález“ písma
3300–2900 Nezávislé městské státy. První dynastie z Uru. Lagašská dynastie.
Staroakkadské období
2330–2100 Sargon Veliký (Akkadský) zakládá první semitskou říši. Akkadská dynastie. Invaze Gutejců a období bezvládí.
2100–2000 Urská říše. III. dynastie z Uru. Příchod prvních Amorejců.
2000–1750 Soupeřící království. Dynastie z Isinu, Larsy, Ešnunny, Mari.
Staroasyrské období
První asyrští vládcové.
Starobabylónské období
První babylónská dynastie, od roku 1894.
1750–1600 Nadvláda Babylónu. Chammurapi (1792–1750) sjednotil okolo Babylónu celou zemi v jediné království, které trvá ještě po dobu jeho pěti nástupců.
Středobabylónské období
1600–1000 Vpád Kassitů, kteří si podmanili zemi a uvrhli ji do politické strnulosti. Tato doba byla příznivá nebývalému kulturnímu rozvoji.
Středoasyrské období
Přibližně od r. 1300 Asýrie s hlavním městem Aššurem dosahuje své nezávislosti a posiluje svůj význam.
1100–1000 Pronikání prvních Aramejců. Okolo r. 1100 dochází k obrození Babylónu: II. dynastie z Isinu. Boj o nadvládu mezi Asýrií a Babylónií. I po vítězství Asýrie si Babylónie uchovává svoji kulturní nadřazenost.
Novoasyrské období
1000–609 Asýrie má převahu, řízena nejprve z hlavního města Aššuru, později Kalachu a konečně z Ninive. Dynastie Sargonovců (Asarhaddon, Aššurbanipal).
Novobabylónské období
609–539 Babylón si v r. 609 podmaňuje Asýrii a zmocňuje se vlády v celé zemi: chaldejská dynastie. Pokračuje arameizace země.
Perské období
539–330 Babylón dobyt Kýrem Velikým z rodu Achajmenovců a Mezopotámie je začleněna do perské říše. Arameizace země posiluje.
Seleukovské období
330–130 V r. 330 Alexandr Veliký poráží Peršany. Zmocňuje se jejich říše, přičemž celý Přední východ přechází do sféry helenistické kultury. Jeho nástupci, Seleukovci, si udržují v Mezopotamii nadvládu.
Arsakovské období
Od r. 130 Mezopotamie přešlav r. 129 do rukou Parthů, jimž vládla dynastie Arsakovců. Země ztratila nejen svou samosprávu, ale i svůj politický a kulturní význam.
Použitá a doporučená literatura
§ LEICKOVÁ, Gwendolyn. Mezopotámie. Počátky měst. 1. vyd. Praha : BB/art, 2005. 359 s. Přel. z Mesopotamia. The Invention of the City. ISBN 80–7341–555–0.
§ PEČÍRKOVÁ, Jana. Asýrie. Od městského státu k říši. 1. vyd. Praha : Academia, 2000. 187 s.
ISBN 80–200–0348–7.
§ ŽILINA, Miloslav (ed.). Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. 1. vyd. Praha : Odeon, 1977. 371 s. ISBN neuvedeno.
§ BOTTÉRO, Jean. Nejstarší náboženství: Mezopotámie. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 288 s. Přel. z La plus vieille religion: En Mésopotamie. ISBN 8O–200–1348–2.