Biblická archeologie?
Archeologie se zabývá hmotnou kulturou a obor jenž nazýváme Biblická archeologie, se orientuje na Přední východ, na poznávání fakt, směřujících k poznávání života popisovaného v biblické látce Starého a Nového zákona, tedy dějin starého Izraele. Hnacím motorem biblických archeologů bylo dokázt pravdivost Písem, podložit je hmotnými fakty. Důležitým faktorem pro podporu bádání na tomto poli byl a nadále zůstává, nejen historický, ale i politický faktor v motivaci po hledání biblických reálií. Především šlo o to, aby Izrael skrze fakta získaná při archeologických výzkumech mohl podpořit svoje politické právo na zem, respektive samostatný stát. Biblické archeologie, se tedy soustředila na hledání stop starověkého Izraele a raně křesťanské kultury.
Nové objevy poskytují množství důkazů, které je nutno přičleňovat k historickým záznamům, přičemž mnohdy dochází velmi překvapivě k nové interpretaci těchto záznamů. Jednotlivé lokality odkryté na starověkých nalezištích se začleňují do větších oblastí a jsou sestavovány jejich topografické popisy.
Po II. světové válce se přístupy k Biblické archeologii mění. Její těžiště už nespočívá jen na dokazování pravdivosti Písem, ale odhaluje mimořádně bohaté nálezy ze všech období lidského osídlení na území Palestiny. Vyvstává obraz o životě obyvatel starověké Palestiny, více méně zcela mimo svědectví Bible. Vlivem této skutečnosti dochází k ostrému rozlišení mezi prací exegetů a prací archeologů.
Exegeze (z řečtiny: hé exegésis = výklad) - se svým úsilím snaží o postižení správného smyslu textu Bible, využívá se při tom studia Bible v originálních jazicích, znalost dobového pozadí, vědeckých metod, které stanovuje hermeneutika, apod.
Archeologie se oproti studiu textů soustředila na vykopávky. V souladu s reálnými archeologickými nálezy musel být výrazně rozšířen časový i kulturní rámec studia Svaté země. Z Biblické archeologie se stává "archeologie Palestiny". Hledání fakt z biblické doby stejně jako izraelská a křesťanská kultura zabírajé v této nové disciplíně pouze určitou část mnohem širšího spektra. Nejde tedy primárně o studium zaměřené na Izrael a Bibli, ačkoli Izrael obýval Palestinu od doby železné až po současnost, ale o pečlivé a nestranné prozkoumání všech dokumentů a hmotných pramenů nalezených na území Palestiny, aniž by bylo primárním zájmem, aby se tato fakta vztahovala k textům Bible.
Vedle archeologie Palestiny je nutno zmínit pojem Nová archeologie. Ta je v lecčems podobná archeologii Palestiny, ale jejím zájmem je zaměřit se na fakta, která zdánlivě nemají žádnou výpovědní hodnotu, ale skrývají v sobě, z hlediska místa původu, jistý potenciál, přičemž může jít i o věci bezcenné, odpad nebo obydlí nejnižších vrstev obyvatel. Pojem Nové archeologie se dá obecně shrnout do oblasti zkoumání sociálních a náboženských souvislostí, které lze vysledovat nezávysle na biblických textech, a jejich následné kritické zhodnocení.
Tolik stručný úvod k oboru biblické archeologie. Bude následovat seznam literatury a časem snad nějaké přízpěvky k oboru.